Exkurz do světa audioknih + nový projekt

Podobně jako ve všech jiných oborech, ani literárnímu světu se (zejména) v poslední dekádě nevyhnuly inovace, a především zájem čtenářů o jakési „alternativní“ možnosti četby. Viděná slova se ze stránek knih přesunula do našich uší a audioknihy si našly svou skupinku věrných fanoušků napříč žánry. Mezi jejich posluchače se řadím i já a dnes vám k audioknihám něco povím.

 V první řadě bychom si měli ujasnit, co je to vlastně audiokniha. „Audiokniha je zvuková nahrávka s mluveným slovem na CD, magnetofonové kazetě, gramofonové desce nebo v elektronické podobě (např. ve formátu mp3).“ Tohle bychom asi řekli všichni, nicméně pojem „audiokniha“ v sobě skrývá něco, s čím čtenáři někdy nepočítají: „Jedná se o mluvenou verzi literárního díla, ovšem nikoli o doslovné čtení původního textu.“

Chcete-li tedy vyzrát nad povinnou četbou, dejte si pozor, aby zkoušející naopak nenachytal vás. Audioknihy jsou totiž upravovány (o zvukové efekty, hudební podkres) a zkracovány tak, aby čtenáře neunudily k smrti.

Budete-li se v této problematice potápět hlouběji, narazíte na pojem „zvuková kniha“. A právě v tomto případě se jedná o doslovné čtení původního díla. Tyto knihy však slouží především pro zrakově hendikepované, kteří nemají jinou možnost, jak si původní celé dílo přečíst, a proto se s nimi tak často nesetkáte.

Pojmy bychom měli definované, teď je čas na zábavu. Jak se tedy naučit „číst“ audioknihy?

Já sama jsem vášnivou čtenářkou audioknih již několik let. Důvod je prostý – úspora času a zrakový hendikep. Když studujete na katedře bohemistiky a máte za semestr přečíst takových třicet knih, je pro vás čas tím nejvzácnějším darem. Naučila jsem se poslouchat audioknihy, protože při nich můžu dělat spoustu dalších věcí – vařit, uklízet, luštit sudoku, zkrátka něco, u čeho se nemusí moc přemýšlet.

Při „četbě“ audioknih je důležité naučit se vnímat text. Doporučuji začínat u jednoduché beletrie, třeba u knihy, kterou jste už dříve četli. Čtenářsky a časově náročná díla si nechte na později, budete jim muset věnovat více pozornosti.

Dejte si tedy sluchátka do uší, a pokud nezvládáte jen sedět či ležet, dělejte u toho něco, co příliš nezaměstná váš mozek – ať už jde o zmiňovaný úklid, nebo třeba procházku do přírody.

Důležité je zmínit, že ne každé literární dílo je prostřednictvím audio lehce stravitelné. Pokud je žánr, na který jsem se nikdy neodhodlala, je to odborná literatura. A že jsem pár takových knih už na internetu zahlédla. Stejně jako u běžných papírových knih je v pořádku dílo odložit, protože se na něj nedokážete soustředit, či je pro vás příliš složité. U audioknih to možná platí dvojnásob.

Pro audioknihy je zkrátka klíčové soustředění se, vnímání textu. Skvělé jsou také k meditaci. V posledních měsících často relaxuji a medituji stylem, že si vezmu sluchátka, sednu si na gauč/zem, zavřu oči a soustředím se jen na slova a dýchání. Audioknihy se také staly mým parťákem při procházkách.

Plně respektuji, že existují čtenáři, kteří tyto „alternativy“ (ať už jde o audioknihy, či elektronické knihy) neuznávají. Pokud však do této ortodoxní skupiny nepatříte, zkuste audioknihám dát šanci. Je možné, že se stanou vaším novým přítelem.

 

Na závěr bych vám ráda představila nový projekt, který jsem rozjela na instagramu – Korektorka na síti. Ve svých postech se budu věnovat zejména objasňování nejčastějších češtinářských chyb a přešlapů, které děláme (nejen) na sítích. Ano, DĚLÁME! Věřte tomu nebo ne, ale ani korektoři nejsou neomylní lidé a častokrát saháme po příručkách, abychom si věci ověřili. Současně také budu sdílet rady a tipy, jak napsat závěrečnou práci, a je možné se také domluvit na korektuře bakalářky/diplomky. Budu moc ráda za vaši podporu (odkaz na profil najdete také v levé menu liště).