Organizace času

 Nikdy jsem se nepokládala za profíka v organizování si času, často to vypadá právě na opak. Poslední dva roky ale vždy nastane období, kdy všechno přestanu tak nějak stíhat a zvládat a jediné, co mi v hlavě běží, je potřeba si všechno napsat a vidět to před sebou.

 

Diář vlastním už několik let, ale hlavně právě poslední dva roky ho doopravdy využívám. Někdy to není ani tak z toho důvodu, abych si něco uchovala v paměti, ale beru to jako formu relaxace a uklidňuje mě, když v něm mám všechno přehledně napsané, označené samolepkami a podobně. Píšu si do něj směny, schůzky, články, ale třeba kdy chci jít na bazén nebo vydat příspěvek na Korektorku na síti.

Jednou jsem s kamarádkou navštívila Tiger na Václaváku a našla tam sadu to-do listů, které jsem si okamžitě zamilovala. První je prostě týdenní kalendář, který využívám jako přehled směn v práci na daný týden. Druhý je takový úzký poznámkový bloček, do nějž si teď primárně píšu termíny rozhovorů k diplomce. Poslední je klasický to-do list, k němuž jsem si sice ještě nenašla úplně cestu, ale asi dvakrát jsem si na něj už musela sepsat, co daný den chci a potřebuji stihnout.

Jak jsem už zmínila, hodně ráda používám samolepky do diáře. Naprosto miluju aršíky od Fleppi (tohle není spolupráce). Zrovna se začínám pomalu dívat po diáři na příští rok a pohrávám si s myšlenkou, že bych zkusila něco jako Doller a předplatila si právě z Fleppi měsíční samolepky.

Než jsem začala používat různé bločky, čas od času jsem si vytiskla nějaké šablony na to-do a sepisovala si povinnosti tam. Čas od času na mě prostě dolehne krize, že mám pocit, že se ze všeho zblázním a nemůžu rozlišit, co je moje povinnost a co jen to, co chci. Pomáhá mi si všechno sepsat, zejména ty dlouhodobé aktivity, a seřadit si je podle toho, jak moc jsou pro mě důležité – často některé z nich vypadnou, protože důležité nejsou.

Chci tedy říct, že je skvělé si jednou za nějakou dobu sednout, sepsat si všechno, čemu se člověk chce věnovat, prohlédnout si to a ujasnit si, co je skutečně priorita. Člověk pak zjistí, že některé aktivity vlastně dělat nechce nebo jim nechce dávat takový prostor. Není to o tom mít každý den perfektně odškrtaný to-do list, je to o tom mít uklizený a srovnaný život.

Komentáře

  1. Super článok. :) Ja som predtým neustále používala diáre, ale v poslednom čase si vystačím s kalendárom v mobile. Nejako ma ten papierový diár prestal baviť.

    OdpovědětVymazat
  2. Ve svém článku, který jsem na svém blogu vydal dříve, jsem uvedl, že žiji organizovaně. Během té doby se lecos změnilo. Vyzkoušel jsem si pečlivě rozplánovat každý den, ale občas se stane, že do plánů skočí nějaká překážka. Nezměnilo se však to, že já jsem nikdy nebyl fanda fyzických diářů. Jak se znám, zapisoval bych do ně jen pár dnů až týdnů, pak bych je někam odložil a zapomněl na ně. Z tohoto důvodu preferuji aplikace v telefonu, který mám vždy u sebe. Mimo jiné si v nich mohu nastavit i notifikace na důležité úkoly či události, což u fyzických diářů není možné. I když si v diářových aplikacích nemohu pohrát se vzhledem, nijak mi to nevadí. Nezáleží mi na vzhledu, záleží mi na praktičnosti.

    OdpovědětVymazat
  3. Já miluji diáře, ačkoliv nemám moc času se tomu plně věnovat. Ale taky mám samolepky od Fleppi a miluji je ♥ On je pro mě diář a formou terapie...takový vyklidnění. Ráda vidím, co vše jsem zvládla, co vše mě čeká. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkný článek :o) Já jsem co se týče diářů absolutně nemožná. Vždycky si nějaký koupím, ale pak mi reálně nikdy nevydrží ani měsíc, aniž bych si do něj cokoli zapisovala. Většinu důležitých věcí si pamatuju, takže asi nějak nemám potřebu si jej psát. U mě jsou peníze za diář vyloženě vyhozené :o(

    OdpovědětVymazat
  5. Já jsem typický uživatel papírového diáře... a pak mám spoustu papírků, na které si píšu povinnosti (aka "to do listy") - občas se v nich topím. :D

    Ela

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky